Zpět na všechny epizody

Benevolence nás Čechů k alkoholu i společenská tolerance k nadměrnému pití nás už hezkých pár let drží na předních příčkách evropské spotřeby. Odhady v současné době mluví o přibližně 1,3 milionu Čechů na hranici rizikového nebo problémového pití. O závislosti na alkoholu jsme si povídali s předním českým adiktologem, psychologem a terapeutem Alešem Kudou, ředitelem institutu Origanum.

Obsah

Přijatelná míra v příjmu alkoholu
Nadměrné pití je spojeno i s vyšším rizikem rakoviny
Muži versus ženy
30 dní bez alkoholu
Zdravotní dopady a cesta ke změně

„Alkohol je těžká a nejzávažnější droga v České republice. Závislost na něm v porovnání s nealkoholovými drogami, kde se týká cca 40–50 tisíci lidí, je evidentně nesrovnatelná a čísla alarmující,“ říká na úvod přední český adiktolog, psycholog a terapeut v jedné osobě Aleš Kuda, jinak též ředitel institutu Origanum. Češi přitom vévodí statistikám jak v dlouhodobém nestřídmém pití, tak v tom nárazovém (jedná se o vypití pěti a více drinků za sebou).

Přijatelná míra v příjmu alkoholu

A.Kuda trochu s nadsázkou říká, že na rozdíl od jiných „militantních“ adiktologů či názoru světové zdravotnické organizace WHO nenahlíží tak úplně přísně na nulovou toleranci k alkoholu označovanou jako jeho jedinou možnou bezpečnou dávku. „Mluvíme o takzvané sklenici, což je přibližně buď jedna dvojka vína, nebo půllitr piva, anebo velký panák tvrdého alkoholu za den, obsahující dávku přibližně kolem 20 g čistého ethanolu,“ přibližuje svůj pohled A.Kuda. U dospělé zdravé ženy je podle něj přijatelné riziko do 7 sklenic týdně (1 sklenice denně), přičemž už dvě sklenice lze považovat za rizikové. U mužů jde o dvojnásobek.

Nadměrné pití je spojeno i s vyšším rizikem rakoviny

Nadměrné pití alkoholu je prokazatelně spojeno s cca 200 nemocemi, ať už se jedná o onemocnění jater, zažívacího ústrojí, kardiovaskulární systému nebo vyšším rizikem rakoviny. Kromě toho způsobuje i psychické problémy. „Je to i velmi zákeřná droga, protože jde o dobré antidepresivum, ale potom co odezní intoxikace, tak se deprese ještě zhorší,“ podotýká mj.Kuda

Muži versus ženy

Z demografického hlediska holdují v ČR více alkoholu muži než ženy, proporcionálně to vychází v rámci rizikové závislosti dva muži na jednu ženu. Ve věkové struktuře je nejvíce riziková skupina padesátníků u mužů i žen (ve spojení s klimaktériem). Profesně patří k nejohroženějším lékaři a právníci. „Člověk, o němž mluvíme jako o závislém na alkoholu musí splňovat dvě kritéria. Jedním je nutkání se napít. Druhým pak dát si druhý den po intoxikaci vyprošťovák. Na internetu jsou různé screeningové dotazníky, které si může každý vyplnit,“ vybízí Kuda ke zkoušce odvahy.

30 dní bez alkoholu

„Regulace je důležitá, ale zároveň musí jít ruku v ruce s prevencí, jejíž já jsem hlavně zastáncem. Musí ale jít o nějakou rozumnou společenskou dohodu,“ doporučuje Aleš Kuda s tím, že dokud se ale nezmění především vnímání, že nadměrné pití není v pořádku a jedná se o rizikovou záležitost, tak velká poptávka po alkoholu bude panovat pořád a nic se nevyřeší. Jako jedno pozitivum uvádí fakt, že v posledních letech u nás klesá jeho spotřeba u dětí, byť je kompenzována jinými typy závislostí.

V rámci prevence je také zastáncem cca 30denní úplné abstinence typu „suchý únor“, kterou si můžeme ale klidně naordinovat kdykoli v roce. „Má to velký smysl, když si uvědomíme, že alkohol je u nás vlastně všude přítomen. Ve spoustě situaci vůbec už nevnímáme, že nám je nabídnutý nebo že ho konzumujeme,“ dodává s poznámkou, že jeho kolega psychiatr vybízí ty, kdo si myslí, že nemají problémy s alkoholem právě k tomuto půstu – přestaňte na 30 dní pít a řekneme si.

Zdravotní dopady a cesta ke změně

Aleš Kuda upozorňuje též na zakořeněný omyl, že člověk, který „chlastá“ si to užívá. Alkoholik sice většinou moc dobře ví, že je na alkoholu závislý, jenže to u něj může být spíše o velkém neštěstí, protože není schopen to zastavit. „Ve chvíli, kdy vystřízliví, tak začnou přicházet pocity viny za všechno, co si za ta léta díky pití nadrobil, a je to strašně bolavé, emoční. Proto se napije znova, jenom aby toto zaplašil. Přestat pít vyžaduje obrovskou odvahu“. Kromě fyzických následků závislosti (od třesu končetin až po možné epileptické záchvaty, a již uvedené choroby) jsou daleko zákeřnější ty psychické, s nimž je potřeba pracovat terapeuticky.

„Opakuji v různých rozhovorech, že přestat pít nestačí. To, co musíte udělat je změna životního stylu, nikoli ve smyslu odejít třeba na vesnici a pást tam kozy, vyrábět sýry. Změnit svůj pohled na práci, uspořádat si vztahy, “ radí Kuda. Jako propagátor tzv. prevence relapsu nabízí všem, co chtějí ze sebou něco dělat následující přístup: „Ne já, ale vy jste odborník na svůj život. Já jsem tu jen od toho, abych vás tím jenom provedl a pomohl vám.“